Příma detekce života na exoplanetách

Možná tomu neuvěříte, ale dnes už můžeme něco zjistit i o atmosféře planety. Opět nám k tomu napomáhá analýza spektra hvězdy. Souvisí to s tranzitem planety přes kotouček hvězdy, který jsem popisoval v minulém díle. Hvězda totiž se svým žárem trochu odpařuje atmosféru této zkoumané planety.

Za planetou tak vzniká chvost podobně jako u komet. Když světlo hvězdy prolétá skrze teto chvost, tak se jistým způsobem znečišťuje, je to proces, který po sobě „na světle“ z hvězdy zanechává stopy. Tento proces jsem popsal v prvním díle. Díky tomu hvězda prozrazuje složení atmosféry planety a je to zároveň další metoda objevu exoplanet. Sledujeme spektrum hvězdy a náhle tam skočí jiné absorpční čáry, než které samotná hvězda ve svém spektru má.

Pokud chceme hledat spektrum, které je životu vyhovující, takovému životu, který je chemicky postavený na podobných principech jako na Zemi (jiný si prozatím dost dobře představit nedokážeme z fyzikálních důvodů), musíme vědět, co charakterizuje naši biosféru Země, kdybychom se na ni dívali z vesmíru.

To pro nás udělala sonda Galileo, když okolo nás proletěla při své cestě k Jupiteru. Zaměřila svůj spektrometr na Zemi, a zjistila charakteristické čáry ve spektru, které nejsou u jiných planet obvyklé. Byly to čáry charakteristické pro kyslík, metan a chlorofyl, neboli zeleň listovou. Kyslík je velmi reaktivní plyn, samotná by v atmosféře nezůstal dostatečně dlouho, aniž by s něčím nezreagoval do jiné molekuly. Musí být proto obnovován. U nás se to děje díky fotosyntéze, kdy rostliny mění oxid uhličitý na kyslík. Díky tomu ho máme v atmosféře okolo 21 %. To je hodně velká koncentrace, kterou nebiologické procesy nejsou schopné zajistit.

Dále, abych vysvětlil methan. Prvopočáteční organismy, které u nás žijí dodnes nepotřebovaly k životu kyslík. Stačil jim uhlík a vodík z jejich prostředí, který se v jejich tělech přirozeně, syntetizoval (různými procesy spojil) v methan. Pokud se u planety za přítomnosti kyslíku vyskytuje v atmosféře i methan, musí být dodáván v procesech biologických, protože jinak s kyslíkem reaguje buďto za vzniku vodních par, nebo oxidu uhličitého.

To jsou charakteristiky „živé planety“. V budoucnu se plánují kosmické dalekohledy, které budou fungovat společně jako soustava. Budou skládat a sčítat nasnímané světlo z dané malé oblasti nebes. Jsou to interferometry, které díky výpočetní technice zlepšují svoji efektivitu. Chlorofyl je charakteristický pro oblasti, které jsou kontinenty. Díky tomuto budeme schopni dokonce i zmapovávat tvary kontinentů u těchto planet u jiných hvězd!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *